Podcast NAVŽDY MLADÍ #9: Jindřiška Zemanová a Aleš Kroužecký - Kdy je potřebný zátěžový test

Kdy se vyplatí je absolvovat, co všechno dokážou zjistit, a proč někdy stačí spíš naslouchat vlastnímu tělu než třeba zkoumat hodnoty na hodinkách? O tom všem mluví sportovní lékař doc. MUDr. Aleš Kroužecký a bývalá profesionální terénní triatlonistka Jindřiška Zemanová.

Když se řekne zátěžový test, většina lidí si představí profesionálního běžce na běžeckém pásu nebo cyklistu šlapajícího na speciálním ergometru s maskou přes obličej. Ve skutečnosti ale zátěžové testy mohou pomoci mnohem širší skupině lidí.

Pro vrcholové sportovce jsou zátěžové testy prakticky nezbytnou součástí tréninkového procesu. Pomáhají trenérům vyhodnotit, jestli trénink funguje, odhalit silné i slabé stránky sportovce a přesněji naplánovat další přípravu. Opakovaná měření navíc ukazují, jestli se výkonnost skutečně zlepšuje, nebo je potřeba něco změnit.

Stejně užitečné ale mohou být i pro rekreační sportovce, kteří se připravují na svůj první půlmaraton, cyklistický závod nebo chtějí začít trénovat víc systematicky. Zátěžový test jim může pomoci správně nastavit intenzitu tréninku, určit tepové zóny nebo odhalit rezervy, které by jinak hledali metodou pokus–omyl.

Na druhou stranu ale není potřeba propadat dojmu, že bez zátěžového testu nemůžeme správně sportovat. Pokud se hýbeme hlavně pro zdraví, radost nebo kondici, je mnohem důležitější pravidelnost, pestrost pohybu a schopnost naslouchat vlastnímu tělu spíš než absolvovat složitá laboratorní vyšetření nebo dogmaticky sledovat údaje na chytrých hodinkách. 

Zátěžové testy se dají použít u kohokoliv, pokud jsou správně aplikovány a správně indikovány. Můžeme se bavit o tom, pro koho jsou prakticky nezbytností, pro koho jsou doplňkem a pro koho jsou jen součástí sportovního procesu. U vrcholových sportovců jsou nezbytné. Data, která při testu získáme, ukazují nejen jejich potenciál, ale především to, jestli trénink funguje a co je potřeba změnit, aby se mohli dál zlepšovat. 

doc. MUDr. Aleš Kroužecký, Ph.D.

Zároveň upozorňuje, že nejdůležitější není samotný výsledek testu, ale to, co s ním uděláme. Jinými slovy – zátěžový test by pro nás neměl být jen zajímavými hodnotami na papíře, ale především nástrojem, který nám pomůže lépe porozumět vlastnímu tělu a podle toho upravit trénink.

Než začnete řešit tepové zóny, VO₂max nebo tréninkový plán, je dobré vědět jednu základní věc, a to, jestli je vaše tělo na plánovanou zátěž vůbec připravené. Právě v tom se liší běžná preventivní prohlídka od vyšetření u sportovního lékaře. 

Praktický lékař hodnotí váš zdravotní stav v klidu, zatímco sportovní lékař sleduje, jak váš organismus reaguje ve chvíli, kdy po něm chcete nějaký výkon. 

Na prvním místě bych každému doporučil, aby se poradil se svým lékařem, jestli to, co chce a plánuje, je s ohledem na jeho zdraví bezpečné. Stejně tak bych mu doporučil absolvovat sportovně-tělovýchovnou lékařskou prohlídku, která ho ujistí, že jeho tělo normálně reaguje na zátěž. 

doc. MUDr. Aleš Kroužecký, Ph.D.

Některé zdravotní potíže se totiž mohou projevit až ve chvíli, kdy srdce začne bít rychleji, stoupne krevní tlak a organismus pracuje na vyšší výkon. Smyslem sportovní prohlídky není hledat důvody, proč nesportovat, ale ověřit, že se můžeme hýbat bezpečně a že si zvolenou aktivitou neublížíme. Teprve ve chvíli, kdy víme, že je všechno v pořádku, přichází na řadu otázka výkonu.

Možná vás to překvapí, ale jednou z nejčastějších chyb je odkládat zátěžový test až na dobu, kdy budeme mít pocit, že jsme dostatečně natrénovaní. 

Mnoho lidí si říká: „Nejdřív se dostanu do formy, a pak si nechám změřit, jak na tom jsem“. Jenže podle Aleše Kroužeckého je správný postup přesně opačný. Zátěžový test totiž není zkouška, ze které dostaneme jedničku nebo pětku. A jeho úkolem není hodnotit, jestli jsme dobří nebo špatní. Má ukázat naši startovní čáru – tedy výchozí bod, od kterého se můžeme odrazit. 

Díky tomu je pak možné nastavit trénink tak, aby odpovídal naší aktuální kondici, nebyl ani příliš lehký, ani zbytečně náročný, a hlavně byl bezpečný. 

Většina z nás má tendenci to své tréninkové zatížení v úvodním nadšení přehánět. Je potřeba si uvědomit, kde je moje startovní čára a odkud začínáme, a podle toho inteligentně pokračovat v tréninku.

doc. MUDr. Aleš Kroužecký, Ph.D.

Právě znalost této startovní čáry je podle něj mnohem cennější než samotné číslo na výsledkovém protokolu. Když víte, odkud vycházíte, můžete sledovat svůj pokrok, lépe plánovat trénink, a hlavně se vyhnout zbytečným chybám, které často vedou k přetížení, zranění nebo ztrátě motivace.

Bývalá profesionální triatlonistka a bikerka Jindřiška Zemanová si myslí, že zátěžové testy mohou být skvělým pomocníkem, ale neměly by se stát jediným měřítkem úspěchu. Sama je během závodní kariéry absolvovala pravidelně, přesto si myslí, že stejně důležité je naučit se vnímat vlastní tělo. 

Čísla jsou důležitá, ale nesmíme zapomenout poslouchat sami sebe. Jsou dny, kdy hodinky říkají, že bych měla podat skvělý výkon, ale tělo mi napovídá něco jiného. A naopak. Myslím, že právě schopnost vnímat vlastní tělo je něco, co bychom měli rozvíjet stejně jako fyzičku.

Jindřiška Zemanová, bývalá profesionální triatlonistka a bikerka 

Podle Jindřišky mají zátěžové testy největší hodnotu tehdy, když nám pomohou lépe porozumět vlastnímu organismu, ne když se stanou dalším důvodem k porovnávání s ostatními. Výsledky by měly být vodítkem pro chytřejší trénink, nikoliv cílem samy o sobě. 

Pokud vás ale zajímá, jak se vaše kondice vyvíjí, existuje řada jednoduchých terénních testů, které zvládnete i bez speciálního vybavení. Ať už jde o chůzi, běh, jízdu na kole nebo testy síly, důležité je především sledovat vlastní pokrok. 

Není nutné, aby každý absolvoval laboratorní zátěžový test. Důležité je mít nějakou zpětnou vazbu o své kondici a hlavně vědět, co s těmi výsledky udělám. Samotné číslo nikoho nezlepší. Hodnotu má až ve chvíli, kdy podle nich upravím svůj trénink.

doc. MUDr. Aleš Kroužecký, Ph.D.

Tento podcast vznikl ve spolupráci s Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.

Podcasty NAVŽDY MLADÍ zaměřené na dlouhověkost, zdravý pohyb a longevity jsou dostupné také v audio podobě. Poslechnout si je můžete na: Spotify, Apple Podcasts, Seznam Podcasty a Amazon Podcasts.