Žijeme v době, kdy se snažíme co nejvíce vyhýbat nepohodlí – chladu, hladu, únavě i stresu. Jenže lidské tělo vzniklo evolučně v prostředí, které bylo naopak plné přirozených výzev. Bez jejich zvládání bychom jako lidský druh nepřežili. V podcastu NAVŽDY MLADÍ biohacker Libor Mattuš vysvětluje, jak nás pravidelné mikrodávky stresu mohou dlouhodobě posilovat, a jak můžeme tento princip využít ve sportu i v naší cestě za dlouhověkostí. Říká se tomu hormeze.
Rock Point podcast NAVŽDY MLADÍ je o tom, jak žít v každém věku naplno.
V rozhovorech s odborníky a inspirativními lidmi se dozvíte, jak se hýbat, jak pečovat o tělo i hlavu bez frází, zato s praktickými tipy, které vám pomůžou zlepšit život. Protože věk je jen číslo. To, jak se cítíme, si určujeme sami.
Markéta Chýňavová a Libor Mattuš před natáčením podcastu NAVŽDY MLADÍ o chladu a dechu
Často řešíme tempo, watty, kilometry nebo intenzitu, ale možná zapomínáme na to základní – dech. Přitom práce s dechem je jedna z nejdostupnějších (a taky nejlevnějších) cest, jak zlepšit výkon, posílit nervový systém a dlouhodobě zvýšit odolnost organismu.
Stejně jako samotný trénink je nástrojem řízené adaptace „obyčejný“ dech. Učí naše tělo lépe hospodařit s kyslíkem, zvládat vyšší koncentraci oxidu uhličitého a reagovat klidněji na zátěž. A právě tady se dostáváme k principu hormeze… tedy k malým, kontrolovaným dávkám stresu, které nás neposílají do přetížení, ale naopak nás posilují.
Hormeze může být extrémní podnět: hlad, zima, horko, fyzická námaha. Ale tím, že si dopřejeme tohoto nepohodlí pouze mikrodávku, naše tělo posílíme.
Libor Mattuš, expert na biohacking, longevity
Pro sportovce může být takovým hormetickým nástrojem nejen práce s dechem, ale i práce s chladem.
Otužování nebo cílená práce se studenou vodou a chladem představují další formu řízené zátěže, která trénuje naši schopnost regulovat stres, pracovat s nepohodlím a zůstat mentálně stabilní – v pohodě i v náročných podmínkách.
Místo extrémů přistupujte k hormezi „laskavě“. Spíš dělat méně, než na co se zrovna cítíte, právě proto, aby vám to vydrželo dlouhodobě a na praktikování hormeze se těšili. Práce s dechem a chladem podle Libora nejsou extrémem, ale chytrým doplňkem tréninku. Způsobem, jak budovat odolnost nejen pro dnešní výkon, ale i pro dlouhodobé zdraví.
Práce s dechem a chladem podle Libora nejsou extrémem, ale chytrým doplňkem tréninku
Náš host: Libor Mattuš
LIBOR MATTUŠ
Expert na biohacking, longevity a firemní výkon pro leadership a týmy v prostředí vysokého výkonu. Jeho programy využily firmy jako ČSOB, Raiffeisen Bank, Česká spořitelna, Penta Investments, AstraZeneca či Škoda Auto, a za 10 let absolvovalo jeho otevřené kurzy přes 20 000 lidí z Česka i zahraničí.
Jedna z nejsilnějších myšlenek rozhovoru byla paradoxně velmi jednoduchá a sice… Spíš, než začneme „optimalizovat“ náš výkon, bychom se měli vrátit k přirozenému dýchání.
V podcastu upozorňuje na to, že to, jakým způsobem dnes sedíme a žijeme, mění i náš dech. Dlouhé hodiny u počítače, shrbená záda, ztuhlý hrudník totiž způsobuje, že se náš dech „zvedá nahoru“ přestáváme správně používat spodní dechové svaly a náš dech se stává mělčí a taky rychlejší.
Ještě rychleji začneme dýchat, když jsme ve stresu. Dokonce dech i často nevědomě zadržujeme, což ovlivní i náš nervový systém. Pro sportovce to znamená že pokud je náš dech neefektivní v klidu, bude ještě méně efektivní v zátěži.
Sedavý způsob života způsobuje, že přestáváme správně používat spodní dechové svaly a náš dech se stává mělčí a taky rychlejší.
Dýchat nosem znamená zpomalit
„Nosní“ dýchání je dnes velmi populární téma, a to i mezi běžci.
Pokud máme oslabené dechové svaly, snaha dýchat pouze nosem může být při zátěži spíš utrpením než přínosem. Ze všeho nejdřív je musíme posílit, teprve pak přijde na řadu praxe.
V podcastu vysvětluje, jak dechové svaly cíleně trénovat, proč je důležitější výdech než nádech a co znamená hodnota FEV1 (množství vzduchu, které dokážeme vydechnout za první sekundu po maximálním nádechu), která podle longitudinálních studií patří mezi silné prediktory dlouhověkosti. Jinými slovy: kvalita našeho výdechu může souviset s tím, jak dlouho a jak dobře budeme fungovat.
Díky správnému dýchání zvládnete zátěž lépe, neexistuje však univerzální recept
Liborova vlastní zkušenost: dva maratony ve dvou dnech v horském terénu bez předchozího běžeckého tréninku. Výrazné převýšení bezpečně zvládnul právě díky nosnímu dýchání, aniž by se vydal ze všech sil, jak původně očekával. Sám ale zdůrazňuje, že jde o osobní zkušenost, ne o univerzální recept.
Jak ale poznat, že běžíte správně? A do jaké intenzity je reálné dýchat pouze nosem? O tom už mluvíme podrobně v samotné epizodě.
Chlad jako trénink nervového systému
Když přijde řeč na chlad, Libor Mattuš opět zdůrazňuje laskavý přístup. Nořit se do ledové vody se zaťatými zuby s pocitem určitého výkonu podle něj nevede k požadovaným benefitům ani k udržitelné praxi.
Práce s chladem není soutěží, kdo vydrží více a déle, ale nástroj, který nás učí regulovat reakci na stres a taky zůstat klidní i v nepohodlí. Tato dovednost je pro sportovce víc než cenná. Schopnost zachovat klid při určitém diskomfortu, závodním tlaku i únavě je dovednost, kterou je možné natrénovat.
Schopnost zachovat klid při nějakém diskomfortu je možné natrénovat
Liborův ledový kyblík: Jak začít bezpečně s otužováním
Ledový kyblík je nejjednodušší a zároveň velmi efektivní způsob, jak začít s chladovou hormezí bez extrémů. Nepotřebujete vanu, řeku ani odvahu na ledový ponor. Stačí nádoba se studenou vodou a pár minut času.
Jak na ledový kyblík
Napusťte do větší nádoby studenou vodu (pro začátek klidně bez ledu)
Ponořte ruce přibližně 2–3 cm nad zápěstí
Současně můžete ponořit i nohy po kotníky
Zůstaňte tak dlouho, dokud je pocit chladu snesitelný a relativně příjemný
Dýchejte klidně nosem, případně před ponořením zhluboka nadechněte a krátce zadržte dech
Vylezte dřív, než začne nepříjemné brnění nebo výrazná bolest prstů
Praktikujte 1× denně nebo obden je pro začátek ideální
Intenzitu zvyšujte postupně – například přidáním ledu nebo prodloužením času
Vždy si nechte „rezervu“ – cílem je, aby se vám chtělo i příště
Libor Mattuš, biohacker při jedné ze svých přednášek
Co dalšího se z podcastu dozvíte?
Proč je FEV1 (síla výdechu) podle studií silným prediktorem dlouhověkosti – silnějším než cholesterol nebo krevní tlak
Jak souvisí oxid uhličitý (CO₂) s uvolňováním kyslíku do buněk a proč není jen „odpadním plynem“
Jak dýchání nosem podporuje tvorbu oxidu dusnatého (NO) a tím zlepšuje transport kyslíku
Proč je při tréninku dechu důležitější výdech než nádech jak může krátká intenzivní chladová expozice zvýšit dopamin a noradrenalin a podpořit soustředění i náladu
Kdy chlad pomáhá regeneraci a kdy naopak může snížit adaptační efekt
Proč je důležitější „laskavá disciplína“ než heroické výkony a jak si hormezi nastavit tak, aby vám vydržela roky
jak pracovat s dechem přímo v chladu (nádech – zádrž – kontrolovaný výdech) a proč by při ponoru nemělo docházet k nekontrolované hyperventilaci
Když se mluví o dlouhověkosti, většina lidí si představí doplňky stravy, superpotraviny a speciální diety. Podle odborníků ale existuje ještě jeden, často opomíjený nástroj, který máme všichni a zadarmo – POHYB. Poslechněte si podcast Františka Knoblocha o tom, jak žít v každém věku naplno.
V dalším dílu podcastu NAVŽDY MLADÍ se od Miloslava Šindeláře dozvíte, proč je důležité mít sílu, jak posilovat i tehdy, když nemáte moc času, a jak silový trénink pomáhá nejen tělu, ale i našemu mozku. Protože při něm netrénujete jen svaly, ale i kognitivní funkce.
Uporabljamo cookies za zagotovitev pravilnega delovanja vaše najljubše spletne trgovine, za prilagajanje vsebine strani vašim potrebam, za statistične in marketinške namene ter za personalizacijo oglasov Google in drugih podjetij. S klikom na gumb »Sprejmi vse« nam podate soglasje za njihovo zbiranje in obdelavo, mi pa vam bomo zagotovili najboljšo nakupovalno izkušnjo.
Nastavitve piškotkov
Zahtevani piškotki naredijo spletno stran uporabno, saj omogočajo osnovne funkcije, kot so navigacija po strani in dostop do varnih območij spletne strani. Spletna stran brez teh piškotkov ne deluje pravilno.
Piškotki za namestitve pomagajo spletni strani, da si ta zapomni informacije, ki spremenijo, na kakšen način se spletna stran obnaša ali izgleda, kot vaš priljubljeni jezik ali regijo, v kateri ste.
Piškotki za statistiko pomagajo lastnikom spletnih strani razumeti, kako obiskovalci uporabljajo spletno stran tako, da anonimno zbirajo in javljajo informacije.
Ti piškotki se uporabljajo s strani oglaševalskih in družbenih omrežij, vključno z Googlom, za prenos osebnih podatkov in prilagajanje oglasov, da so zanimivi za vas.