Kanadské hory, ledovce a medvědi

Po Kanadě jsme cestovali autem z půjčovny. Není to můj oblíbený styl cestování, ale tady dává velký smysl. Vzdálenosti jsou obrovské a představa procestovat Kanadu stopem nebo natěžko na kole zní úžasně, ale kvůli obrovským vzdálenostem by to bylo spíš za trest.

Spát na divoko u horského jezera zní romanticky, jenže ve většině míst to je zakázané. Kempy jsou ale skvělé – čisté, pohodlné a často se sprchami i Wi-Fi. Místo jsme nikdy nerezervovali dopředu a pokaždé jsme se nakonec vešli. Jen pozor na kamenitý povrch, do kterého moc nejdou zapíchnout kolíky.

U parkovišť to někdy vypadá jako zájezd do Chorvatska. Stačí ale ujít zhruba sedm kilometrů a nastoupat pár set výškových metrů. Najednou jste skoro sami a obrovské hory pohltí i těch pár dalších turistů.

Stihli jsme jen jeden, ale byl to jeden z nejsilnějších zážitků celé cesty. Přes Middle Joffre Lake jsme došli až ke kempu u Upper Joffre Lake. 

Trek se dá zvládnout za jeden den, ale pokud můžu doporučit, nahoře přespěte. Večer západ slunce, v noci hvězdy a ráno výstup až k ledovci. Za mě jedno z nejhezčích míst celé Kanady.

Skvělý byl ale i trek kolem Maligne Lake. Kromě nádherných výhledů jsme cestou dolů narazili na velké sněhové pole, neodolali jsme a chvíli bobovali.

Kvůli focení hvězd jsem si nahoru vytáhl ultraširokoúhlý objektiv. Večer ale bylo zataženo, takže jsem to vzdal. Nad ránem mě probudila cesta na záchod a nade mnou byla nejhezčí hvězdná obloha, jakou jsem kdy viděl. Než jsem doběhl pro foťák a všechno nastavil, stihl jsem udělat jedinou fotku – a ještě lehce rozmazanou. Pak se obloha znovu zatáhla. Dodnes mě to trochu mrzí.

Kanada je ráj pro milovníky zvířat. Během cesty jsme viděli kosatky, velryby, losy, jeleny, čipmanky i medvěda. Největší radost jsem měl samozřejmě z medvěda, i když jen z auta. Možná to tak bylo lepší, protože jsem se o své touze potkat grizzlyho radši moc nezmiňoval rodičům ani přítelkyni.

Největšími potížisty ale nakonec nebyli medvědi, nýbrž komáři. Jako člověk s opravdu sladkou krví jsem si kanadské komáry užil víc než dost. Nepomohl ani místní repelent a nakonec jsem přešel na dlouhé kalhoty a merino mikinu.

K tomu se přidali zlodějské veverky a čipmankové se záluskem na moje oříškové směsi. A medvědi? Kvůli nim je potřeba pečlivě uklízet jídlo do auta nebo do boxů a i obyčejné čištění zubů znamená popojít kus dál od stanu, protože medvědy přitahuje i zubní pasta (nebo vlasy či voda z těstovin).

Hory, jezera a vodopády – přesně kvůli tomu jsme do Kanady jeli. Vodopádů jsou tu stovky a jako fotografa mě nadchly. Ty nejznámější rozhodně stojí za vidění, ale nejvíc mě bavily malé vodopády schované u horských silnic. 

TIP:
Když v mapě uvidíte ikonku vodopádu, zkuste zastavit. My jsme toho nikdy nelitovali.

Na pár dní jsme zamířili i na Vancouver Island. Upřímně jsem od něj moc nečekal, ale nakonec patřil k největším překvapením celé cesty. Cestou trajektem jsme viděli kosatky i velryby a na ostrově nás místo ledovců okouzlily obrovské cedry. Pokud budete mít čas navíc, rozhodně doporučuju návštěvu.